Širší veřejnost si za posledních několik let již zvykla na to, že na nedostatek technicky a přírodovědně vzdělaných absolventů si všichni jenom stěžují a skutek utek. Přírodní vědy zřejmě nejsou důležité. Jak jinak by se totiž dal vysvětlit nešťastný krok vylučující přírodovědnou gramotnost z Národní strategie podpory základních gramotností v základním vzdělávání nebo pozdržení platnosti revize RVP ZV? Jak jinak vysvětlit zvláštní dění kolem schvalování Standardů?
Zkušenosti z praxe i výsledky různých výzkumů dokládají, že postoje žáků k přírodovědným předmětům jsou mezi předměty nejhorší. Jinými slovy: žáci fyziku, chemii ani biologii rádi nemají. Faktorů je víc, vévodí ale (ne)důležitost učiva, jeho obtížnost i způsob, jakým jej učitel předává. Často jde právě o neschopnost učitele podat učivo tak, aby bylo pro žáky relevantní, aby viděli smysl, proč se něco učí. Přes reorganizaci vzdělávacích oborů v RVP se nedaří učivo předkládat jako součást celku, ale ve škatulkách, co je fyzika, co je chemie, co je biologie. Není divu, že k němu žáci pak takto přistupují.
V takovém případě nemůžeme očekávat, že se tyto předměty budou chtít učit, nebo že budou v hodinách spolupracovat. Efektivita výuky je tak většinou nízká, učitelům nezbývá nic jiného, než uchýlit se k nástrojům zajišťujícím kázeň: zkoušení a testům. Klid si tím sjednají, oblibu svému předmětu však zcela pohřbí.
Podle všeho však svítá na lepší časy. Projekt NIQES České školní inspekce si klade za cíl úpravu inspekčních nástrojů, což nutně povede k většímu tlaku na koncepci výuky. Projekt jasně počítá s tím, že jednotlivé vzdělávací oblasti, tedy i Člověk a příroda, doznají změn ve smyslu moderních, daty ze zahraničí potvrzených přístupů a strategií. Hodnotící funkce ČŠI tak oklikou přinese prosazení revize (ponovu inovace) RVP ZV, dopracování Standardů i jasné určení směru, kterým by se výuka přírodovědných předmětů u nás měla v následujících letech ubírat.
Do těchto změn by ovšem měly být zakomponovány i názory učitelů v co nejhojnější míře. Konec konců úspěch podobného snažení spočívá v dobrém přijetí tolik potřebných změn učitelskou komunitou.
Tak jen směle kupředu!
Mgr. Hana Pilařová
24.11.2013 at 17.51… koukám, že nad českým pravopisem se naopak stmívá 🙁
Martin Rusek • Post Author •
24.11.2013 at 18.11Paní kolegyně,doporučuji spíše pozornější čtení 😉
Bohuslav Hora
24.11.2013 at 18.32No ať to čtu tam i zpět, tak hrubice teda vidím. Takže pozornější čtení a korekce by tomu článku prospěly. 😐
Martin Rusek • Post Author •
24.11.2013 at 18.37Pane kolego, ať dělám totéž sebevíc, žádnou nevidím. Budete-li tedy tak laskav…
Mgr. Hana Pilařová
24.11.2013 at 18.45„Blíská se na lepší časy alespoň pro přírodní vědy?“ .. my se ve škole učili .. slyšet, mlýn, blýskat se, polykat, plynout …
„Do těchto změn by ovšem měli být zakomponovány i názory učitelů v co nejhojnější míře.“ TY názory měLY být zakomponovány
Učivo 3. a 5 ročníku ZŠ
Martin Rusek • Post Author •
24.11.2013 at 18.46jejda, vidíte, za druhou zmiňovanou se omlouvám, už je napravena. Název doporučuji ještě jednou přešíst a použít trošku důvtipu.
Bohuslav Hora
24.11.2013 at 18.54Jako že jsou ty časy už blízko? Blízkat – jako blízko, blizoučko? To mi teda smysl nedává. Ostatní psala už Hana Pilařová. Byla tam ještě jedna – asi překlep, ale to jste již opravil.
Magdalena Málková
24.11.2013 at 18.55Jé, tak to jsem ráda, že nejsem sama, kdo nadpis nepochopil 🙂 Možná, Martine, pro nás méně chápavé, nějaké vysvětlení? 🙂 Děkuji.
Bohuslav Hora
24.11.2013 at 19.02Prolezl jsem SSČ i SSJČ, sloveso ze slova blízko prostě neudělám, ať si to přeju, jak chci. Asi mi chybí ten důvtip. Jazykář, co byste po něm chtěli. 😀
Martin Rusek • Post Author •
24.11.2013 at 19.09Nemůžu nemyslet na úsloví o psu a holi, ale pokud vám to připadá smysluplné… Když dovolíte, ve svých textech si nadále budu s češtinou hrát dle vlastního uvážení.
Nyní již diskusi nechme těm, kteří mají co říct ke věci samotné. Hezký začátek dalšího týdne všem! 🙂
Mgr. Hana Pilařová
24.11.2013 at 19.36Ono není moc o čem diskutovat …
NIQES? Naší škole nepřinesl nic nového, krom tří týdnů nabouraných testováním. Výsledky nebyly ničím překvapující. Kdo chtěl pracovat pracoval, kdo se testováním nechtěl zabývat tipoval. Ke zlepšení koncepce výuky testování nepovede, maximálně někde dojde k tomu, že výuka bude směřovat pouze k přípravě na testy.
Zavedení testování i pro další vzdělávací oblasti .. osobně si nedovedu představit, jak to časově zvládnou velké školy, které už teď měly problém s obsazeností učeben s počítači.
K zakomponování názorů pedagogů kamkoliv (ať už jsou to Standardy, NIQES či revize RVP) .. diskuse se vedly a nemám dojem, že by třeba v případě revize RVP byly názory pedagogů z praxe vyslyšeny.
Zdeněk Sotolář
24.11.2013 at 21.08Jen tak pro srovnání k tématu přírodních věd http://www.ceskaskola.cz/2013/11/ondrej-steffl-vice-chemie-nebo-mene.html
Martin Rusek • Post Author •
24.11.2013 at 22.45Paní kolegyně, děkuji za věcnou připomínku. NIQES zdaleka ještě nedoběhl a s příchodem nového ústředního školního inspektora se myslím leccos změní. V tomto případě jde především o práci inspektorů, školám se samozřejmě také dostanou kritéria hodnocení.
Pokud jde o Váš poslední odstavec, mohu mluvit pouze za chemii. Zde se poměrně hanebně učitelská veřejnost do diskuse nezapojila. Doufám, že teď tomu bude jinak. Jak budou postupovat jiné týmy nevím, ale rozhodně bude docházet ke komunikaci s aktivní učitelskou obcí. Například prof. Hejný má, zdá se, velice jasnou pedstavu, takže je zajisté na co se těšit 🙂
Martin Rusek • Post Author •
24.11.2013 at 22.52Pane kolego Sotoláři, zdravím Vás po nějaké době. Děkuji za zajímavé čtení. Diskuse už vychladla, takže do ní nemá smysl moc zasahoovat. Češtinu tam nemáte, ale jinak s textem souhlasíte? Já rozhodně ne. Ono totiž pojetí STEM výsledky přináší. není-li to jen nová nálepka, ale opravdový impulz k propojení jednotlivých gramotností do té funkční, výsledky, např. v Británii jsou prokazatelné. Problémem STEM je množství stejně vzdělaných absolventů a jejich uplatnitelnost. to už je ale mimo tuto debatu.
Zdeněk Sotolář
25.11.2013 at 19.47Zdravím. Velice obecně řečeno s textem Šteflova článku mohu souhlasit v tom, že žádné technologie nás neučiní šťastnějšími, na druhé straně nic nevyřešíme tím, že se od přírodních věd a technologií odvrátíme. Když se ale podívám na RVP ZV a počty hodin pro přírodní vědy, nemyslím, že bychom se od přírodních věd odvraceli, že by právě přírodní vědy byly popelkou. Stále přesně nechápu, co od strategií (ta jmenovaná byla zbytečným blábolem od samého začátku, vůbec vám nemusí být líto, že přírodní vědy jaksi vypadly) a revizí RVP (s mezirezorními tlachy o armádě a jejích spanilých jízdách) vlastně očekáváte, když sám dobře vidíte, že příčin negativního vztahu k přírodním vědám je mnoho a často jde o neschopnost učitele. Ale především: připravovaná testování jsou pouze klackem, kterým možná znechutíte i ty učitele, kteří o osudu přírodních věd budou rozhodovat, žádná testování nebudou tlakem na lepší koncepci výuky, ale především na měřitelné výsledky výuky. Právě pro přírodní vědy by testování mohlo být pověstným posledním hřebíčkem.
Martin Rusek • Post Author •
1.12.2013 at 13.23Děkuji za příspěvek, pane kolego. Myslím, že jsem právě pochopil, v čem spočívá postoj odpůrců plošného testování i další monitorovací činnosti. Snad nám bude dopřáno více takových diskusí.
Příjemný advent.
Mr