Úvodní strana Seznam blogů Blogeři VIP blogy Registrovat se a založit nový blog

Co motivovalo nás, anebo jsou dnešní žáci jiní než my?

Před nedávnem jsem se vyjádřil k diskusi vedené s ušlechtilým záměrem – získat tipy od kolegů učitelů a využít je ve vlastní praxi. Toto je předně důvod, proč by měly podobné portály jako je rvp.cz fungovat, proč by si o nich měli učitelé navzájem říkat, a proč by do nich měli být tlačeni i budoucí učitelé ještě studující na fakultách.

Problém byl však jinde. Diskuse se nesla v duchu získávání vzpomínek o tom, co motivovalo nás. V tomto případě předchozí odstavec neplatí stoprocentně. Sdílení zkušeností, co by na současné žáky platilo – ANO ANO ANO, ale snaha shromáždit a použít to, co platívalo – NE NE NE – a to z několika důvodů.

(Takto jsem reagoval v prvním příspěvku k diskusi.)

Ve třídě sice stále máme žáky z masa a kostí s jednou hlavou a dvěma rukama, tam asi podobnost končí. S rychlostí dnešní doby už na prvním stupni žáci provádí to, co by si ještě před pěti lety nedovolil deváťák.

Stejně je tomu i ve způsobu uvažování, přístupu k životu, k učení, k informacím (zdrojům i zpracování). Učitelé si musí uvědomit a přijmout fakt, že žáci jsou jiní a to, co platilo na nás, na ně nezabere.  Je pohodlnější vinu shazovat na žáka. Kolikrát už jsme při hospitacích slyšeli větu: „Žáci jsou hloupější. Příklady, které jsme počítali v normální třídě, teď nemůžu dát ani v semináři…“ nebo „Oni (na střední škole) nepoznají vedlejší větu přívlastkovou. To je učivo sedmé (?) třídy.“

Jak je to ale doopravdy? Jsou tito žáci hloupější? Ano, prokazatelně nezvládnou to, co jejich předchůdci. Co už ale není vidět je to, že jejich předchůdci dnes ovládají email, Excel a Word a jejich schopnost práce v MS Windows nebo schopnost vyhledat kýžené informace je po deseti letech „dobrá“. Nová generace sice – zatím (to proto, že jsme zatím nepřišli na to, jak je k tomu přivést) – nespočítá dříve řešené příklady, zato však najde, co potřebuje (nebo k tomu aspoň spěje), Windows nebo jiný operační systém je pro ně samozřejmostí a Word a Excel je nuda (potřeba jen ukázat jim, k čemu je možné je využít) – takže práce s poítačem už v nízkém věku přinejmenším uživatelská.Narozdíl od předchozí generace je tu stále potenciál růstu.

Nová generace sice neurčí vedlejší přívlastkovou větu (Mimochodem pozůstatek pravěku výuky češtiny, aneb učme to, co se dobře zkouší.) nebo dělají víc hrubek, zato však denně v SMS zprávách, chatech na MSN, ICQ či Facebooku, sděleními na zdi či profilu Facebooku, Twittru, Google+ apod. produkují takové množství textu, o kterém se zmiňovaným přeborníkům v hledání přívlastkových vět ani nesnilo. Učitelé tak stojí před nelehkým, ale už zřejmým úkolem, jak tuto vědomost o svých žácích využít ve výuce. Jde to vůbec? Je více než jasné, že postaru ne! Pokusme se tedy odhalit, co charakterizuje generaci těchto žáků, konfrontujme ji s výhledy na vlivy ve školství např. Horizon reporty a z toho tvořme závěry, jak na ně.

Kolegyně v diskusi mi oponuje zmiňujíc problematiku mezilidských vztahů, rodiny apod. Má pravdu, v tomhle stejní žáci přecejen jsou. Zkrátka proto, že jsou to lidi. Jinak ale, a dovolím se opřít o Efekt Červené královny (potřeba být aspoň tak rychlý jako doba) a o pouhý fakt, do jakého prostředí (ICT) se tyto děti rodí, jsou hodně odlišní.

Ano, lidsky k nim v otázkách osobního života přistupovat musíme. Dost možná stará pravidla platí více pro první stupeň – to nevím jistě. Každopádně stejná pravidla neplatí pro výuku už na druhém stupni (Opět by mohli oponovat učitelé ZSV nebo občanské výchovy, dokud by si neuvědomili, že poměrně nově musí reagovat i na postoje ke sdělením z médií a nebezpečí hrozící žákům v síti.)

 S dříve platnými metodami, přístupy, formami a způsoby motivace tak bude platit žákovo přesvědčení, že ve škole přece nic zábavného být nemůže. Třídy se nám rozdělí na ty, kteří přesto chtějí pracovat (Nakolik je to zásluha učitelů? Neučily by se tyto děti samy?) a na ty, kteří se budou nudit a vše sabotovat. To všechno jenom proto, že si neuvědomujeme, nebo se bojíme přiznat, že se změnou generací z Y na Z (o změně na alfu ani nemluvě) musí přijít i změna přístupu učitelů k výuce. Radikální bude muset být minimálně stejně tak, jak je tomu v přístupech žáků. Byť nejsou RVP stoprocentní, takovéto změny nám přesto umožňují, ba co víc, mnohdy k nim až vybízejí. Nakročeno tedy máme – víme o změnách, známe více nové žáky. Položit tu nohu na zem a zvednout druhou k chůzi už musíme sami.


    hodnotili 2 uživatelé

10 komentáře k příspěvku

  1. avatar

    Dovolím si býti poněkud expresivní (lahůdka pro moderátory): Vy říkáte těm s*****m v SMS a spol. TEXTY?

  2. avatar

    Pane kolego, pokud je text sled písmen mající svůj smysl, pak ano. Reagujete na text, prtoo se ptám: Mohla by se práce s SMSkami stát součásti výuky jazyků? Mají nebo měly by být SMS gramaticky správně?

  3. avatar

    Pojďme se posunout dále: Měly by být součástí výuky nápisy na veřejných WC? Měly by být gramaticky správné?
    P.S. Jsem zkrátka starší generace. Pamatuji, jak nám pan profesor Chloupek vykládal. co to bylo za obřad, když jeho tatínek měl něco napsat. Dnes je psaní jednodušší, stačí hlava nehlava, písmeno nepísmeno klofat do klávesnice. Ale podle toho ty texty vypadají. Gramaticky i obsahově.

  4. avatar

    Ale píšou se. Otázkou pak je, jestli se jim věnovat, nebo jestli je blahosklonně opomíjet a dál plýtvat časem na větnou skladbu. :)

  5. avatar

    Nechci nastartovat mezipředmětové handrkování, ale jako češtinář musím si povzdechnout: Je zajímavé, že symbolem plýtvání času se stala právě větná stavba. Jako by v ostatních předmětech bylo vše O.K. a žákům byly předkládány věci, bez kterých by v reálném světe nepřežili.

  6. avatar

    :) to máte pravdu. Jen se mi to hodilo jako protipól k matematice. Češtináři mají tu nevýhodu, že jsou odpovědní za čtenářskou gramotmost, na kterou je vidět. Pravdou ale je, že zrovna v této oblasti polevit zkrátka nelze. Předpovídaný pokles HDP způsobený (ne)gramotností produktivní poopulace, kdyby to tak zůstalo, je až moc velký. Paradoxně, namísto abychom reagovali, zvesela určujeme o jakou větu se jedná.

  7. avatar

    Češtináři mají tu nevýhodu, že jsou odpovědní za čtenářskou gramotmost, na kterou je vidět. To je moc hezky řečeno. Je škoda, že ostatní často zapomínají, že mají spoluodpovědnost za tu část čtenářské gramotnosti, na kterou tak vidět není. Vlastně ne tak úplně: Poslední PISA tuším ukázala naše problémy v nelineráních textech. To už je ale nečeštinářská parketa. (Jakou ale chcete odpovědnost od češtinářů, když časová dotace se stále zmenšuje?)
    Trochu mi nedochází, co myslíte tím protipólem k matematice.

  8. avatar

    Za chemiky můžu říct, že se čtení taky snažíme rozvíjet - komplexní úlohy jsou pro to ideální.
    No a ten protipól? Píšu o počítání příkladů, češtinu jsem zařadil, aby si snad čtenář nemyslel, že se zaměřuji pouze v oblasti STEM.

  9. avatar

    Odlišnost nové generace je nepopíratelným faktem. Jde pak o to, jak ji hodnotit. Velká část dospělých (a ještě větší část učitelů) vnímá dnešní děti jako hyperaktivní, nesoustředěné, neschopné systematické práce a vzdělávání. Esoterická a léčitelská literatura vítá nástup indigových dětí (podle barvy aury), které již patří do Nového věku. Obhájci těchto dětí, kteří jsou zakotveni v běžném 3-rozměrném světě a uvažují proto pouze v rozsahu klasických a zastaralých paradigmat, je chválí za jejich schopnost ovládat počítače a využívat internet. Esoterický pohled tytéž děti vidí jako jedince, kteří již žijí ve 4. či dokonce 5. dimenzi, jejich získávání informací a učení neprobíhá klasickou cestou a není vázané na žádné materiální a technické nosiče a tedy ani na počítačovou síť. Informace získávají intuitivně, formou mimosmyslového vnímání, přímo z globální databáze Znalostí lidstva či dokonce Vesmíru. Žijí tak ve světě, který teoreticky začal popisovat C.G. Jung a v němž se běžně pohyboval Rudolf Steiner.

  10. avatar

    Pane doktore, rád váss zase vidím mezi diskutujícími. Díky za poučení, indigové děti byly novinkou. V onom získávání informací těchto dětí myslím nemáte úplně pravdu. Ano, neprobíhá klasickou cestou, ale právě internet tam hraje roli. Nikoli ve své informační hojnosti, ale ve své zesíťovanosti. Jinými slovy kolaborativní a kooperativní vyučování v maximálně sociálním kontaxtu (opět body pro Vygotského) je (zatím) podporováno možnostmi internetu. A závěrem opět díky, Steinera a Waldorfskou školu jsem si s konektivizmem spojil až teď, přesto jde o totéž.

Přidejte komentář

Abyste mohli komentovat příspěvky, musíte být přihlášení.