Úvodní strana Seznam blogů Blogeři VIP blogy Registrovat se a založit nový blog

Archiv za Listopad 2011

Klíčové schopnosti ve 21. století a model KPCK: oponentská reakce

Tento text je pojat jako oponentura práce Stanislava Cikala, která vznikla v rámci kurzu Vzdělávací technologie pro 21. století. Autor vytvořil model KPCK v reakci na poznání klíčových kompetencí učitelů. Jedná se o pozoruhodnou snahu propojit několik moderních teorií s běžnou praxí, při této snaze se však autor dopustil několika nepřesností. Cílem tohoto příspěvku je poukázat na tyto nepřesnosti a uvést je na pravou míru.

1. Používání pojmů

Model TPACK (dříve TPCK) je vztažen na kompetence učitele. Autor modelu KPCK ovšem zařazuje pojem klíčové kompetence. Dochází tak k omylu – klíčové kompetence (KK) definované v RVP jsou vztaženy na žáka.

Schopnost rozvíjet KK žáků jistě patří ke kompetencím učitele. Je však zapotřebí tyto termíny striktně oddělit.

 

2. Rozložení jednotlivých průniků modelu

Model TPACK popsaný Mishrou a koehlerem se skládá ze 7 oblastí (průniků):

  1.  Content Knowledge (CK),
  2.  Pedagogical Knowledge (PK),
  3. Technology Knowledge (TK),
  4. Pedagogical Content Knowledge (PCK),
  5.  Technological Content Knowledge (TCK),
  6.  Technological Pedagogical Knowledge (TPK),
  7.  Technological Pedagogical Content Knowledge (TPCK).

 Klíčové kompetence

Ty jou definovány jako: Soubor požadavků na vzdělání, zahrnující vědomosti, dovednosti, postoje a hodnoty, které jsou důležité pro osobní rozvoj jedince, jeho aktivní zapojení do společnosti a pracovní uplatnění.

Kompetence je předpoklad či schopnost zvládat určitou funkci (Doporučení Evropského parlamentu, 2006; RVP ZV, 2007).

TPACK značí obecný rámec základních znalostí potřebných k výkonu učitelského povolání (Brdička, 2009a) – tj. obecný rámec kompetencí učitele. Kompetence k rozvoji KK žáků (abychom byli přesní) jsou tak součástí pedagogických kompetencí, nebo by spíše měla být čtvrtou složkou diagramu(pokud vůbec zmiňovaná). Oblast kompetencí je spíše další z vrstev, nikoli další složkou.

TPCK

3.  Písmena zkratky

Zkratka KPCK nedává smysl. Původní model TPCK (dnes již TPACK) je akronym anglických slov Technical Pedagogical Content Knowledge – proto buďto KPOZ (kompetenční, pedagogická, obsahová znalost) nebo CPACK podle původního modelu (C- competency).

 

Závěr

Činnosti učitelů postavené na dalším vzdělávání se, na jejichž konci stojí snaha o uspořádání nových poznatků do nové, vlastní struktury by měly být dále podporovány. Jedná se o jeden z nejvyšších stupňů v Bloomově taxonomii a jeden z možných způsobů zavedení inovace. Kdyby podobné snahy nevznikaly, kurzy pro další vzdělávání učitelů by byly pouze informační, zaměřené na rozvoj eklekticizmu učitelů. Rychle bychom se začali točit v kruhu. V dnešní rychlé době (viz Brdička, 2009b) je zapotřebí nejen na informace čekat, ale zkoušet produkovat vlastní, čím kreativnější, tím lépe. Tyto však musí po stránce faktické být v pořádku.

Použité zdroje

BRDIČKA, B. Integrace technologií podle modelu TPCK. Metodický portál: Články [online]. 16. 02. 2009, [cit. 2011-11-20]. Dostupný z WWW: <http://spomocnik.rvp.cz/clanek/c//10641/INTEGRACE-TECHNOLOGII-PODLE-MODELU-TPCK.html>. ISSN 1802-4785.

BRDIČKA, B. Co je podstatou kreativity? . Metodický portál: Články [online]. 07. 12. 2009, [cit. 2011-11-28]. Dostupný z WWW: <http://spomocnik.rvp.cz/clanek/c//11651/CO-JE-PODSTATOU-KREATIVITY.html>. ISSN 1802-4785.

CIKALO, S. Klíčové schopnosti ve 21. století a model KPCK. Bralin bloguje [online]. 17.11.2011, [cit. 2011-11-20]. Dostupný z WWW: <http://bralin.blogy.rvp.cz/2011/11/17/klicove-schopnosti-ve-21-stoleti-a-model-kpck/?res=1&sid=4va7aro2jtf5vgdqfe6522e373>.

EU. Doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. prosince 2006 o klíčových schopnostech pro celoživotní učení. In 2006/962/ES. 2006, xx, s. 10-18. Dostupný také z WWW: <http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2006:394:0010:0018:CS:PDF>.

MISHRA, P; KOEHLER, M. J. Thinking Creatively: Teachers as Designers of Technology, Pedagogy andContent, SITE, 2008. Dostupný z WWW: <http://punya.educ.msu.edu/2008/01/12/mishra-koehler-2006/>.

Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání  (se změnami provedenými k 1. 9. 2007). Praha : Výzkumný Ústav Pedagogický, 2007. 126 s. Dostupný z WWW: <http://www.vuppraha.cz/soubory/RVPZV_2007-07.pdf>. ISBN: 80 87000-02-1.

 


Budoucnost vzdělávacích technologií: postřeh z konference projektu Metodika II

Na závěrečné konferenci projektu Metodika II měli účastníci možnost vyslechnout si hned dva technologicky zaměřené příspěvky. Vystoupení dr. Brdičky bylo opět protkáno spoustou podnětů vztažených na nutnost změny přístupu k výuce. Příspěvek utvářel opět novou strukturu, a měl tak co nabídnout i čtenářům Spomocníka, kde bylo mnoho dílčích informací již publikováno. Druhým příspěvkem byl na Spomocníku také publikovaný materiál, se kterým účastníky seznámil dr. Neumajer. Téma čteček elektronických knih plynule navázalo na vlivy technologií ve vzdělávání.

Rád bych se pustil do diskuse i po prvním vystoupení, druhý příspěvek ovšem bez reakce zůstat nemohl. Přesto však organizace selhala a čas určený na diskusi byl řečníky zcela spotřebován. Z tohoto důvodu reaguji alespoň tímto způsobem.

 

Nejvíce alarmující informace zazněla zhruba v polovině vystoupení. Mezi jednou z výhod využití iPadu ve výuce byly zmíněny minimální nároky na ICT gramotnost učitele. Jinými slovy: je jednoduché přístroj používat a tak s tím učitel nebude mít moc problémů. Položím-li si otázku, jaký učitel tyto technologie využívá, jak je využívá a co je k tomu potřeba, odpovídám si jednoznačně – je to učitel s nadhledem, učitel otevřený nejen novým technologiím, učitel, který je schopen polknout vlastní důležitost nositele vší moudrosti a změnit svou roli. V tom je právě ona otevřenost. Jedině přijme-li učitel roli facilitátora, průvodce a rádce, a má-li natolik široký přehled, aby mohl žáky efektivně navigovat, jedině pak může být okamžitý přístup žáků k informacím efektivně využit. Točení vrtule foukáním na přístroj, hýbání korunou pana krále v pohádkové knize nebo možnost vytáhnout obrázek z knihy a pak ho tam zase umístit žáky moc nenaučí – pobaví, ale nenaučí.  Síla této technologie je v okamžitém přístupu k interaktivně prezentovaným informacím.

To vyžaduje naprostou změnu koncepce vyučování, což si stále mnoho učitelů nedokáže připustit. Při současných cenách, bude-li škola vybavena čtečkami, bude jich jen pár. Proto výuka bude spíše skupinová. Že to funguje, dokládá např. prof. Sugata Mitra. Klasický výklad již nebude mít smysl, protože kvalitní výukový materiál informace přenese lépe než učitel s dataprojektorem a tabulí, navíc činnost žáků nebude jen v poslouchání a zapisování. Také testy nemohou měřit míru zapamatování poznatků, protože na informace důraz v hodinách kladen nebude. A dalo by se pokračovat dál.

Samozřejmě, že i povrvhní učitelé 1.0 budou moci čtečky zapojit a šířit image „moderních hodin“. Tím ale žáky pouze zabaví a to na čím dál kratší dobu. Využití iPadů aj. tedy přináší mnohem víc, než jen novou pomůcku. Právě je potřeba minimálních nároků na ICT gramotnost učitele při práci s těmito technologiemi přinejmenším úsměvná. Při troše snahy si ICT gramotnost doplní každý učitel. Využít potenciál těchto technologií bude ale umět jen doopravdy otevřený učitel. A otevřenost v tomto ohledu se tak snadno (je-li to vůbec možné) učit nedá!