Úvodní strana Seznam blogů Blogeři VIP blogy Registrovat se a založit nový blog

Archiv za Září 2011

Jak jsme na tom ve školách s ICT?

Druhá přednáška pořádaná v e-learningovém kurzu Vzdělávací technologie pro 21. století udeřila hřebíček na hlavičku. Docent Zounek z MUNI prezentoval výsledky svého výzkumu (Zounek, Šeďová, 2009) zaměřeného na ICT ve školách, využívání učiteli i žáky atp. Při poslechu přednášky mě napadlo několik otázek:

Z prezentovaných dat jsem pojal podezření, že se pouze ženeme za co největším počtem počítačů ve škole. Jak jinak si vyložit alarmující údaj, že v ČR spadá ve školách osm žáků na jeden počítač? Co kdyby to bylo jen šest žáků, nebo dva? Jak často by u počítače bylo prázdno? Jak by se vyplatily? V kolika hodinách týdně je při současné koncepci vzdělání, zkušenostmi a kompetencemi učitelů možné počítač využít? Kam by se taky všechny vešly? Idea učeben plných stolních počítačů je děsivá.

Jen velmi zřídka slýcháme o mobilních počítačových laboratořích, vozíčcích s notebooky nebo netbooky, které si žáci na hodině zkrátka vypůjčí. I zde je ovšem nasnadě pochybnost o efektivitě výuky v modelu 1:1. Aby taky ne, ve světě se toto téma probírá poměrně hojně (http://spomocnik.rvp.cz/clanek/12091/V-USA-SE-DISKUTUJE-O-VYUCE-11.html, http://spomocnik.rvp.cz/clanek/11297/NASTUP-TABLETU-JE-DEFINITIVNIM-VITEZSTVIM-11.html). Leckdo by také mohl mít strach o životnost takto půjčovaných a stále poměrně drahých počítačů. Jiní by zase mohli zapochybovat o připravenosti pedagogického sboru využívat tyto technologie. (Zde ovšem vzlétla první vlaštovka v podobě kurzu M-learning – využití mobilních technologií ve výuce.)

 

Ve zmiňovaném výzkumu (Zounek, Šeďová, 2009) mě taky zaujala pasáž věnovaná počtu a stáří počítačů, které mají k dispozici učitelé. Pětiletý stroj jakoby byl něco alarmujícího, co nutně táhne výuku zpět. Při poslechu těchto informací mě napadalo mnoho věcí: Kolik z mých kolegyň (a kolegů) ve škole prohání aplikace, které by počítač ve sborovně nebo kabinetě nezvládl? Kolik z nich vůbec počítač ve výuce a pro výuku používá? Připravuje-li si učitel elektronické podklady, je to ve škole nebo spíše doma? Je opravdu stáří počítače indikátorem kvality přípravy, nebo jde jen o scestí, protože na maily, prohlédnutí jídelníčku, zápis známek a tisk dokumentů stačí i starší stroj?

 

Aby všechno nevypadalo jako moje skepse k ICT, musím projevit zájem o zavádění ICT do škol. Konkrétně ale mobilních technologií, které nebudou vázány na konkrétní třídu. V hodině chemie, tak jako v každé jiné, je moře možností využití ICT byť jen jako zdroje informací, motivace či testovacího nástroje. Dostat se ale do PC učebny je poměrně nemožné, jelikož ta je okupována předměty jako je psaní na klávesnici a samozřejmě všespásným IVT/ICT/IKT nebo jak se to různě jmenuje. To, že by technologie konečně plnili své původní poslání média, nikoli samostatného předmětu, a navedla tak žáky na tu pravou cestu svého využívání, je tak poměrně nemožné.

Co zbývá? Doufat v to, že jednou budou ve školství peníze, které: 1) přivedou kvalitní učitele a umožní odchod těm méně kvalitním, 2) umožní zařízení škol technologiemi stačícími současným trendům, 3) nabídnou učitelům dostatečné možnosti vzdělávat se a běžet s dobou (viz Efekt Červené královny – skoro dole). Anebo doufat v to, že se chytré telefony a další komunikátory vyvinou tak, že cena low-endových zařízení bude pramalá, a tak jednou budeme moct počítat s tím, že žáci zaloví v kapsách a my 1:1, budeme-li z toho běhu schopni chytit dech, tuto technologii využijeme.


Jak správně začít výuku?

Dneska jsem byl pilotně ověřovat druhou verzi svých dotazníků. Zařídil jsem si chvilku času v prvním ročníku gymnázia. Žáci vše vyplnili nad očekávání rychle, takže jsem se mohl účastnit i části výuky.

Hodinu vedl praktikant. V žádném případě nehodlám tento text vést jako kritiku jeho výstupu. Ve hře bylo mnoho faktorů, nový třídní kolektiv, začátek roku atp., pro které nepovažuji začátek roku pro praxe za zrovna vhodný termín, kolegové v Českých Budějovicích mají ovšem jiný názor. Dalšími faktory bylo bezesporu to, že budoucí kolega měl ve třídě mimo kolegyně učitelky ještě jednoho chemika, což na klidu také nepřidá. Přesto si nemohu odpustit vyjádřit se k hodině.

 

S hrůzou jsem zjistil, že se druhou nebo třetí hodinu chemie žáci zabývají názvoslovím a chemickými zákony. Ano, jedná se o žáky gymnázia, kteří měli chemii v osmé a deváté třídě, přesto však nevidím nejmenší výhodu na tom, začínat zrovna takovýmto učivem. V hodině tak padaly pojmy jako zákon zachování energie (vysvětlen spolu se jmény Lomonosova a Lavoisiéra), atomová teorie Johna Daltona, na tabuli byl dokonce vztah E = m·c2, Wöhlerova rovnice přeměny kyanatanu amonného na močovinu a podobné kalibry. A mně se v hlavě houpalo kyvadlo s nápisem PROČ?

 

Již více než rok se zabývám postoji žáků k chemii jako školnímu předmětu a potažmo i oboru. Na začátku prvního ročníku není příliš důležité, jestli jde o žáka gymnázia nebo žáka odborné školy (žáky víceletých gymnázií stranou). Přicházejí ze základních škol, kde k chemii získali určitý postoj. Jaký je, ukázaly např. výsledky PISA v roce 2006. To, že se situace příliš nezměnila, dokazuje i šetření provedené v loňském školním roce na žácích dvou pražských obchodních akademiích. Předpoklad, že i u gymnaziánů, které jsem dneska navštívil, to nebude jinak, tak není zcela zcestný.

Pak tedy proč na ně hned ze začátku valit teorie o zachování hmotnosti, proč se ohánět jmény a vzorci? Abychom snad odradili i ty, kteří snad chemii měli rádi? Abychom ukázali, jak moc jsme se na fakultách naučili a jak to bravurně umíme předat? Neukazujeme spíš to, že sami nevíme, co si s RVP počít, jak učivo uspořádat?

Zkraje mírně vyplašeného žáka v hodinách chemie přece není zapotřebí hned ohromovat a uvádět v zoufalství, kolik se toho o chemii ví a kolik se toho bude muset naučit. Mnohem víc je tady opět ukázat, kde všude chemie kolem nás je (Snazší je pochopitelně ukázat, kde není, těch odvětví je méně.). Proč na místo tupého šíření pojmů neukázat žákovi, kde všude mohou poznatky, dovednosti a postoje (pro pedagogy učivo) nabyté v nadcházejících dvou hodinách týdně v celých čtyřech letech posloužit k jeho snazší orientaci ve světě?

Proč třeba není radno nechávat pivo v mrazáku přes noc a analogicky, proč je vhodné spravit vozovku ještě před zimou a když se tak nestane, proč jsou pak díry po zimě větší? Proč se tolik ochladí bomba kempingového vařiče, když otočíme kohout naplno? Proč se rychleji rozpustí cukr ve vřelém než ve zchladlém čaji? Proč ropa z havarovaného tankeru plave na hladině, když je to přece hustá olejovitá kapalina? Jak to že plyn, který vydechujeme, může někde v atmosféře bránit úniku tepla z planety, když nebrání třeba úniku tepla z pokoje, kde spíme? Kam se poděje veškerý plastový odpad? A co ta jaderná energie? Proč se honíme za omega-3 nenasycenými mastnými kyselinami? Co likviduje antioxidant? Proč na zumbě nejde zhubnout? K čemu mi při posilování je kreatin? Proč? Jak? K čemu? Jak lépe? Jak ohleduplněji?

Ano, musíme několik z nich připravit na medicínu, na VŠCHT, na přírodovědeckou fakultu apod. Ale kolik že jich to je? Ve světě toto číslo nepřesahuje 6 %; jsme tolik jiní? Budeme hned zkraje těch 94 % terorizovat tím, že zkrátka neumíme chemii vykládat tak, aby jim VŠEM byla blíž? Má ze třídy odcházet každý z nich s těžkou hlavou a jistotou, že chemie to vážně nebude nebo spíš říkajíc si: „Aha, tak o tom se chci učit!“?

Na tvrdé poznatky bude času dost na seminářích, které si vyberou jenom ti, co o chemii mají zájem.


Prosím učitele ICT o 3 minuty jejich hodiny

Vážené kolegyně a kolegové, učitelé ICT,

 

chtěl bych Vás požádat o chvilku z Vašich hodin v každé třídě k zadání KRÁTKÉHO dotazníku Vašim žákům. Jedná se o výzkum v oblasti m-learningu (přístupu v současnosti hodnoceného jako perspektivní) a možnostech, které ve škole máme.

Pokud můžete ve svých třídách postrádat 3 minuty času, prosím zpřístupněte žákům online dotazník pod tímto odkazem a požádejte je o jeho vyplnění.

Předem děkuji za ochotu!

zmiňovaný odkaz: http://www.kwiksurveys.com/?s=NCHEGO_ea69521c